|
|
| List Laboratorní příručky | |
| Evidenční číslo SOP: | SOPVI170 |
| Název metody: | Tryptáza (MCT) |
| Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: | Tryptáza |
| Jednotky: | ng/ml |
| Systémy primárního vzorku | |
| Druh odběrového materiálu: |
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky |
| Typ materiálu odebíraného: |
Odběr krve se provádí běžným způsobem, nejlépe do transportních zkumavek se separačním gelem. Po odběru je třeba materiál opatrně promíchat (několikerým obrácením). Zkumavku nechat stát cca 1 - 2 hodiny při laboratorní teplotě (20 - 24°C), poté stočit a oddělit sérum. Sérum lze uchovat 24 hodin při 20 – 24°C a maximálně 5 dnů při 4 - 8°C. V této době je třeba sérum dopravit do cílové laboratoře. Při delším skladování je nutno séra zamrazit při -20°C. Opakované rozmražení vzorků není vhodné. Pokud je tryptáza odebírána v diagnostice akutní alergické reakce, je doporučeno odběr provést v rozmezí od 15 min do 3 hodin od začátku klinických příznaků. Návrat na bazální hladinu lze očekávat za 24 – 48 hodin, v závislosti na míře aktivace žírných buněk. V tomto odstupu se tedy doporučuje odebrat druhý vzorek. Při podezření na trvale zvýšené bazální hladiny tryptázy nebo na zvýšené hladiny tryptázy na podkladě mastocytózy se doporučuje odebrat další vzorek s odstupem nejméně 1-2 týdny od alergické reakce. |
| Odebírané množství vzorku: | 5 ml |
| Typ materiálu pro laboratorní stanovení: | S_sérum |
| Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: | 100 µl |
| Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: | 2 hodiny |
| Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: | 2 hodiny |
| Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: | neuvádí se |
| Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: | 1 měsíc |
| Interference: | Hemolyzované vzorky nejsou vhodné pro analýzu. |
| Dostupnost pro rutinní vyšetření: | Do dvou týdnů |
| Dostupnost pro statimová vyšetření: | Není statim |
| Odezva pro rutinní vyšetření: | Do dvou týdnů |
| Odezva pro statimová vyšetření: | Není statim |
| Referenční rozmezí | Pohlaví Věk_od Věk_do Dolní_ref._mez Horní_ref._mez Jednotky ------------------------------------------------------------------------- A 99r 0.00 11.40 ng/ml ------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivky: d-den, m-měsíc, r-rok, A-muž i žena, F-žena, M-muž |
| Zdroje variability: | Nejsou známé |
| Interpretace výsledků: |
Vyšetření tryptázy je užitečným indikátorem aktivace žírných buněk. Může potvrdit diagnózu anafylaxe a napomáhá diagnostice mastocytózy. Většinou se vyšetřuje celková tryptáza, někdy je však vyšetřována jak celková, tak i zralá tryptáza a stanovuje se jejich vzájemný poměr. Jelikož převažující zralou tryptázou v krvi je beta tryptáza, jde tedy o stanovení poměru mezi celkovou tryptázou a beta tryptázou. Anafylaxe je primárně diagnostikována klinicky. Vyšetření tryptázy spolu s vyšetřením hladiny histaminu pomáhá potvrdit diagnózu anafylaxe a její spojitost s akutními klinickými příznaky. Obzvlášť vhodné je vyšetření u pacientů s opakovanými epizodami akutních obtíží a/nebo s nejistou diagnózou. Vyšetření tryptázy pomáhá při diagnostice mastocytózy a nemocí provázených aktivací žírných buněk. Kožní mastocytóza způsobuje typicky pouze kožní obtíže (zejména kopřivku), u nemocných se systémovou mastocytózou nebo jinou poruchou provázenou aktivací žírných buněk však může dojít k anafylaxi a ke vzniku přidružených příznaků anafylaxe. Nemocní se systémovou mastocytózou navíc vykazují přetrvávající příznaky infiltrace orgánů žírnými buňkami. Při podezření na systémovou mastocytózu se po abnormálním výsledku vyšetření tryptázy obvykle provádí aspirace a trepanobiopsie kostní dřeně, aby se přítomnost systémové mastocytózy potvrdila. V kostní dřeni je obvykle nalezen vysoký počet žírných buněk. |
| Vytvořil: | Mgr. Hedvika Žáková, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 29.06.2020 |