![]() |
List Laboratorní příručky | |
Název metody: | Rickettsia NIF (IgG/IgM) |
Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: | Rickettsia IgG/IgM |
Jednotky: | Slovní hodnocení - pozitivní / negativní |
Indikace: |
Rickettsie jsou obligátní intracelulární parazité, které podle klinických projevů můžeme rozdělit do dvou skupin: V první skupině je hlavním klinickým projevem exantém, do druhé skupiny patří rickettsie, u nichž má teplota charakter tyfoidní. Mezi původce onemocnění, které se vyznačují kožními projevy (exantémem) patří Rickettsie rickettsii, která způsobuje horečku Skalistých hor. Vektorem tohoto onemocnění je klíště (Dermacentor andersoni a Dermacentor variabilis). Skupina charakteristická tyfoidní horečkou způsobuje tři celosvětově rozšířená onemocnění. Myší tyfus (endemický tyfus) způsobený Rickettsia typhi je přenášený kousnutím infikované blechy, která žije především na hlodavcích a ostatních domácích zvířatech. Epidemický tyfus (skvrnitý tyfus) způsobený Rickettsia prowazekii je přenášen vší šatní a případně blechami. Onemocnění Brill-Zinsser (sporadický nebo rekurentní tyfus) je způsoben reaktivací latentní infekce R.prowazekii léta po primárním epidemickém tyfu. Horečka Skalistých hor je charakterizovaná náhlou horečkou, zimnicí, silnou bolestí hlavy a bolestí svalů. Počáteční potíže jsou náhlé nebo velmi náhlé (42%), a postupné (35%). Charakteristická skvrnitá vyrážka se objevuje na končetinách třetí nebo čtvrtý den nemoci, brzy se rozšiřuje k trupu. Přibližně u 50 % pacientů se vyskytuje petechiální hemorrhagická vyrážka. Myší tyfus má inkubační dobu 1 až 2 týdny, následují náhlé počáteční příznaky: horečka, zimnice, a myalgie, charakteristické pro většinu rickettsiálních onemocnění. Epidemický tyfus má krátkou inkubační dobu, ale i zde jsou náhlé počáteční bolesti hlavy, horečka a myalgie. Vyrážka je skvrnitá, šířící se od trupu ke končetinám. Primární epidemický tyfus a onemocnění Brill-Zinsser jsou téměř vždy získány mimo USA. |
Nejistota měření: | Neuvádí se |
Mez detekce: | Neuvedeno |
Systémy primárního vzorku | |
Druh odběrového materiálu: |
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky |
Typ materiálu odebíraného: | Venózní krev |
Odebírané množství vzorku: | 5 ml |
Typ materiálu pro laboratorní stanovení: | S_sérum |
Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: | 100 µl |
Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: | 1 den |
Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: | 1 den |
Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: | 5 dnů |
Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: | 3 měsíce |
Interference: | Hyperlipemická, hemolyzovaná, tepelně inaktivovaná, či kontaminovaná séra mohou poskytnout chybné výsledky. |
Dostupnost pro rutinní vyšetření: | 5 pracovních dnů |
Dostupnost pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
Odezva pro rutinní vyšetření: | 5 pracovních dnů |
Odezva pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
Referenční rozmezí |
IgM reaktivita Fluorescence Vyhodnocení ________________________________________________________________________________________________ >=1:64 Pozorovatelná až intenzivní jablečně zelená fluorescence shodná nebo vyšší než fluorescence PK. »Pozitivní. Současná nebo nedávno proběhlá infekce příslušnou Rikettsia antigenní skupinou. ________________________________________________________________________________________________ <1:64 Žádná fluorescence, případně stejně intenzivní jako NK. »Negativní. Pacient nemá akutní infekci Ricketsií. _________________________________________________________________________________________________ IgG reaktivita Vyhodnocení _____________________________________________________________________________________________________ >=1:256 Pozitivní. Současná nebo nedávno proběhlá infekce příslušnou Rikettsia antigenní skupinou _____________________________________________________________________________________________________ <1:256 a >=1:64 Hraniční. Infekce v neurčitém období. Doporučený párový odběr. 4x zvýšený titr mezi 2 vzorky (1-2týdny) svědčí o aktuální infekci. _____________________________________________________________________________________________________ <1:64 Negativní. Nebyly detekovány žádné protilátky. _____________________________________________________________________________________________________ Neobjevuje-li se v pozitivním kontrolním séru žádný specifický fluorescenční obraz nebo vykazuje-li negativní kontrolní sérum jasnou specifickou fluorescenci, výsledky se nesmějí použít a test je nutné opakovat. |
Zdroje variability: | Nejsou známé zdroje variability |
Interpretace výsledků: | Výsledky testu se udávají kvalitativně jako pozitivní nebo negativní protilátky třidy IgM a IgG. Hodnocení výsledků je uvedeno v tabulce v části Referenční rozmezí. Pozitivní výsledek znamená přítomnost protilátek proti patřičné antigenní skupině Rickettsií a může podporovat diagnózu. Negativní výsledek znamená, že protilátky nebyly v krvi pacienta detekovány. Protilátky jsou někdy nepřítomné po dobu 1 až 2 týdnů od počátečních symptomů, počáteční negativní titr by neměl být použit pro diagnózu rickettsiového onemocnění. Někteří pacienti mohou udržovat dlouhou dobu titr IgM, s nebo bez IgG. K potvrzení diagnózy by měl být odebrán za 1 až 2 týdny druhý vzorek. Diagnostický význam má pokud párová séra vykazují (4) násobnou změnu v IgM titru. Infekce některým z druhů R. akari, R. conorii, R. australis a R. sibirica bude indukovat produkci protilátek reaktivních s R.rickettsii. R.prowazekii bude indukovat produkci protilátek reaktivních s R.typhii. Při diagnóze je třeba spolu se sérologickými výsledky brát vždy v úvahu klinické příznaky pacienta a další vyšetření. |
Evidenční číslo SOP: | SOPVI0042 |
Vytvořil: | Mgr. Hedvika Žáková, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 23.05.2019 |