|
|
| List Laboratorní příručky | |
| Název metody: | Coxsackie virus A/B |
| Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: | Coxsackie viru A/B |
| Jednotky: | slovní hodnocení |
| Indikace: |
Indikace: diferenciální diagnostika orgánových příznaků podpořených anamnestickými údaji o kontaktu s patogenem. Coxsackie viry s kmeny A a B a různými sérotypy (A1-22, 24 a B1-6) patří k enterovirům, do čeledi pikornavirů. Maximum výskytu infekcí vyvolaných viry Coxsackie je od jara do léta, sezóna kulminuje v pozdním létě. Mají afinitu k lymfatické tkáni, ve které se intenzivně replikují. Inkubační doba je 2-14 dnů, nejčastěji 3-5 dnů. Zdrojem infekce jsou především děti. Coxsackie viry se přenášejí hlavně fekálně - orální cestou. Vektorem nákazy bývá kontaminovaná voda, potrava, případně nemocný člověk. Po proniknutí epitelem dýchacích cest nebo enterocyty se viry množí v lymfatické tkání submukózního plexu, odkud jsou transportovány při tzv. malé virémii do sleziny, jater a kostní dřeně. Klinické příznaky nemusí být žádné nebo mírné a nespecifické. Po pomnožení viru v játrech, slezině a kostní dřeni nastává fáze vysoké virémie, kdy se virus diseminací dostává do terminálních orgánů jako kůže, sliznice, srdce, CNS. Až 50-80 % infekcí probíhá mírně, téměř bezpříznakově. Pokud se projeví klinicky, pak jsou možné různé manifestace jako respirační onemocnění, tzv. letní chřipka, při diseminaci a těžkém průběhu může nastat postižení různých orgánů. Manifestní průběh bývá charakterizovaný celkovými nespecifickými příznaky, jako jsou horečky, myalgie, artralgie, cefalgie, únava nebo kašel, faryngitida, bolesti břicha, či lymfadenopatie. Virus může působit ulcerace sliznic, např. aftózní stomatitidu. Sérotypově specifické klinické jednotky a manifestace: Aseptická meningitida je charakteristická dvoufázovým průběhem, předchází jí stadium výše zmíněných nespecifických příznaků, které trvají několik dnů a po nich přichází meningeální dráždění s další neurologickou symptomatologií - bolestí hlavy, světloplachostí, zvracením, únavou, spavostí, nebo celkově kvalitativními či kvantitativními - poruchy vědomí. V likvoru bývá přítomna zvýšená hodnota mononukleárů, další hodnoty v likvoru jsou bez výrazných abnormit. Komplikací může být vznik převážně difuzní encefalitidy. V asociaci se může vyskytnout vezikulární, petechiální nebo rubeoliformní exantém, konjunktivitida, faryngitida, tracheitida, či bronchitida. Horečnaté exantémy jsou typické pro dětský věk do 4 let. Exantém charakteru drobných makulopapul s predilekcí periorálně, na trupu i dolních končetinách, perigenitálně a v gluteální krajině, někdy i s náznakem petechiálního charakteru připomínající meningokokcémii. Syndrom "ruka-noha-ústa" s klinicky charakteristickým nálezem vesikulárního enantému na patrovém oblouku, s periorálními makulopapulkami. Doplňujícím nálezem jsou makulopapuly na dlaních a ploskách, eventuálně v gluteální oblasti. Etiologickým sérotypem je A16. Herpangína: dominuje nález vesikul až ulcerací na patrových obloucích, tonsilách, uvule, ojediněle i jazyku doprovázené teplotou a bolestivým polykáním. Spontánně nález vymizí během týdne. Etiologicky jsou příčinou Coxsackie viry ze skupiny A. Akutní faryngitida je způsobená sérotypem A10, enantém faryngu neulceruje a trvá 6-10 dnů. Pleurodynie neboli bornholmská nemoc je způsobená Coxsackie viry skupiny B. Manifestuje se lokalizovanou pleurální bolestí připomínající segmentální neuralgii při pásovém oparu. Bolest je znakem myozitidy a pleuritidy. Onemocnění trvá 4-7 dnů. Akutní hemoragická konjunktivitida je provázená drobnými petechiemi v zánětem postižené spojivce se zvýšeným slzením a případně i celkovými příznaky. Akutní myoperikarditida může být lokalizovaná jen na perikard s výpotkem, dyspnoí a stenokardiemi, nebo se současným postižením myokardu s potenciálem vyvolání arytmií. Onemocnění navozují Coxsackie skupiny B. Generalizované onemocnění novorozenců způsobené Coxsackie skupiny B bývá většinou těžké onemocnění doprovázené petechiemi, hepatomegalií, aseptickou meningitidou, myokarditidou s dubiózní prognózou. Infekce dolních cest dýchacích v podobě pneumonie se může rozvinout u infekce sérotypu A9. |
| Nejistota měření: | Neuvádí se |
| Mez detekce: | Neuvedeno |
| Systémy primárního vzorku | |
| Druh odběrového materiálu: |
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky |
| Typ materiálu odebíraného: | venózní krev |
| Odebírané množství vzorku: | 5 ml |
| Typ materiálu pro laboratorní stanovení: | S_sérum |
| Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: | 50 µl |
| Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: | 1 den |
| Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: | 1 den |
| Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: | 14 dní |
| Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: | 3 měsíce |
| Interference: | Podle výrobce hemolytické, lipemické ani ikterické vzorky nevykázaly žádnou interferenci. |
| Dostupnost pro rutinní vyšetření: | 5 pracovních dnů |
| Dostupnost pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
| Odezva pro rutinní vyšetření: | 5 pracovních dnů |
| Odezva pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
| Referenční rozmezí |
IgG reaktivita Vyhodnocení _________________________________________________________________________________________________ žádná reakce při 1:10 Negativní. V pacientském vzorku nebyly detekovány žádné protilátky třídy IgM proti Coxsackie viru _________________________________________________________________________________________________ pozitivní reakce při 1:10 Pozitivní. Indikace akutní infekce Dvojnásobný nebo vícenásobný nárůst IgG titru v průběhu dvou týdnů značí akutní infekci. |
| Zdroje variability: | Nejsou známé zdroje variability |
| Interpretace výsledků: |
Výsledky testu se udávají kvalitativně jako pozitivní nebo negativní protilátky třídy IgM/IgG proti Coxsackie virům A a B. Hodnocení výsledků je uvedeno v tabulce v části Referenční rozmezí.
Negativní výsledek znamená, že protilátky nebyly v krvi pacienta přítomny.
Pozitivní výsledek znamená přítomnost protilátek proti Coxsackie virům a může podporovat diagnózu.
Klinický nález spolu se sezónním charakterem onemocnění bývá dostatečně exaktní pro určení diagnózy.
Při diagnóze je třeba spolu se sérologickými výsledky brát vždy v úvahu klinické příznaky pacienta a další laboratorní výsledky (leukopenie nebo leukocytóza, lymfocytóza, trombocytopenie, při meningitidě v likvoru pleiocytóza).
Syndromy lze spojovat s určitým sérotypem:
Sérotyp A Sérotyp B
________________________________________________________________________________________________
Aseptická meningitida 2, 4, 7, 9, 10, 16 1 - 6
Meningoencefalitida 2, 5, 6, 7, 9, 16 1 - 6
Paralýzy 4, 7, 9 1 - 6
Polyneuritida, polyradikuloneuritida 2, 4, 5, 6, 9 2 - 5
Akutní cerebrální ataxie2, 9 3, 4
Akutní respirační choroby (letní chřipka)1 - 22, 24 1 - 6
Laryngotracheitida9 5
Pneumonie 4, 9, 21, 24 1 - 5
Myocarditis neonatorum 9 1 - 5
Myocarditis - pericarditis1, 2, 4, 5, 8, 9, 14, 16 1 - 6
Epidemická myalgie (bornholmská nemoc)2, 4, 6, 9, 10 1 - 6
Herpangina- ---- 3, 4
Lymfadenitida 4, 9, 10 5
Orchitida- ---- 1 - 5
Hemolyticko - uremický syndrom4 4
Akutní hemoragická konjuktivitida24 ----
Hlášení výsledků provádí pracovník pověřený hlášením výsledků, konzultace k výsledkům podává
úsekový vedoucí.
Fluorescenční obraz (pozitivní reakce): Protilátky proti viru Coxsackie reagují s infikovanými buňkami testovacího substrátu. Generují granulární, převážně cytoplazmatickou fluorescenci.
Některé buňky v zorném poli infikovány nejsou a nevykazují žádnou fluorescenci.
Při zabarvení buněčných jader nebo cytoplazmy všech buněk jsou přítomny antinukleární protilátky
a protilátky proti mitochondriím a jiným buněčným antigenům.
Coxsackie viry jsou morfologicky a imunologicky vzájemně blízce příbuzné, a může tedy docházet
ke zkřížené reakci. Diferenciaci lze provést otestováním pacientských vzorků různými antigenovými substráty a srovnáním titrů.
Neobjevuje-li se v pozitivním kontrolním séru žádný specifický fluorescenční obraz nebo vykazuje-li
negativní kontrolní sérum jasnou specifickou fluorescenci, výsledky se nesmějí použít a test je nutné opakovat.
|
| Evidenční číslo SOP: | SOPVI0041 |
| Vytvořil: | Mgr. Hedvika Žáková, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 25.04.2019 |