Lab In - Institut laboratorní medicíny
List Laboratorní příručky LL
Název metody: Stanovení protilátek proti jaterním antigenům nepřímou imunofluorescencí (NIF)
Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: S_AMA, S_LKM, S_ASMA
Jednotky: Neuvádí se
Indikace: Diferenciální diagnostika autoimunitních hepatopatií
Nejistota měření: Neuvádí se
Mez detekce: Neuvedeno
Systémy primárního vzorku
Druh odběrového materiálu: Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky
Typ materiálu odebíraného: Venózní krev
Odebírané množství vzorku: 5 ml
Typ materiálu pro laboratorní stanovení: Sérum
Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: 100µl
Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: Neuvedena
Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: Neuvedena
Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: 5 dnů
Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: Více než týden
Interference: Neuvedeno
Dostupnost pro rutinní vyšetření: Pracovní dny
Dostupnost pro statimová vyšetření: Není statimové vyšetření
Odezva pro rutinní vyšetření: Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře
Odezva pro statimová vyšetření: Není statimové vyšetření
Referenční rozmezí
Zdroje variability: Neuvedeno
Interpretace výsledků: Pozitivní výsledek obvykle znamená přítomnost příslušné/ých protilátky/ek v séru pacienta a podporuje diagnózu.
Negativní výsledek obvykle znamená, že v krevním oběhu pacienta není žádná z testovaných protilátek. V případě negativního výsledku nelze definitivně diagnózu vyloučit.

AMA-M2: antimitochondriální protilátky jsou heterogenní skupinou autoprotilátek namířených proti různým proteinům vnější i vnitřní mitochondriální membrány. AMA podtyp M2 jsou namířeny proti epitopům pyruvátdehydrgenázového komplexu. Vysoká specifita a senzitivita této protilátky je prospěšná pro diagnostiku primární biliární cirhózy (PBC). Je detekována u 90-95% pacientů s PBC. Signifikantní pro diagnózu PBC je i nález vyššího titru AMA metodou nepřímé imunofluorescence.

Anti-LKM-1: protilátky proti mikrozomům jater a ledvin jsou sérologickým markerem podporující diagnózu AIH-2. Cílovým antigenem je cytochrom P4502D6. LKM-1 protilátky jsou také detekovány u pacientů s chronickou hepatitidou C (cca 7%).

Anti-SMA: Jsou protilátky namířené proti hladkým svalům. Jsou typickými markery pro diagnózu AIH-1. Jsou detekovány u 87 % pacientů s AIH, buď jako jediný marker, nebo v kombinaci s ANA. Anti-SMA mohou být namířeny proti mikrofilamentům (F-actin nebo myosin) nebo proti středním filamentům (desmin) hladkého svalu. U AIH-1 jsou predominantně detekovány protilátky proti F-actinu.

Definitivní klinická diagnóza by neměla byt založena na výsledcích jediného testu. Lékař by měl vzít v úvahu všechny klinické i laboratorní poznatky. Také každé rozhodnutí pro terapii by měla být přijata individuálně.

Hlášení výsledků provádí pracovník pověřený hlášením výsledků, konzultace k výsledkům podává úsekový vedoucí.
Evidenční číslo SOP: SOPVI0045
Vytvořil: Ing. Monika Heinige, Karlovarské imunologické centrum, s.r.o., 04.04.2019