|
|
| List Laboratorní příručky | |
| Datum aktualizace: | 6. 2. 2020 |
| Evidenční číslo SOP: | SOPVI009 |
| Název metody: | ACLA IgG |
| Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: | S_ACLA IgG |
| Jednotky: | U/ml |
| Indikace: |
Vyšetření protilátek proti kardiolipinu slouží k detekci specifických protilátek, které tělo produkuje v rámci autoimunitní odpovědi. Protilátky proti kardiolipinu (ACLA) jsou spojovány s trombocytopenií, s rizikem opakovaných potratů (zejména ve druhém a třetím trimestru), předčasným porodem a preeklampsií. V případě, kdy je nález antikardiolipinových protilátek provázen klinickými projevy trombózy a/nebo opakovanými předčasnými ztrátami plodu, se jedná o antifosfolipidový syndrom (APS). Mezi onemocněními, která jsou nejčastěji provázena přítomností protilátek proti kardiolipinu jsou systémová onemocnění pojiva. Autoimunitní nemocí s nejčastějším výskytem protilátek proti kardilipinu je systémový lupus erythematodes (SLE). Vyšetření protilátek proti kardiolipinu jsou ordinována u nemocných s příznaky trombotických příhod (bolesti a otoky končetin, dušnost, bolesti hlavy apod.). Tyto protilátky jsou dále vyšetřovány u opakovaně potrácejících žen a/nebo v rámci vyšetřovacího programu při prodlouženém aPTT (současně s vyšetřením lupusového antikoagulans). Vzácnější nikoliv však ojedinělý je nález ACLA u autoimunitní hemolytické anemie, při insulin-dependentním diabetes melitus, autoimunitní thyreoditidě, myastenii gravis a Crohnově chorobě. Také celá řada infekčních chorob může být provázena výskytem protilátek proti kardiolipinu. Protilátky proti kardiolipinu byly poprvé popsány u pacientů s Lues - vyšetření BWR. |
| Nejistota měření: | Neuvedena |
| Mez detekce: | Neuvedena |
| Systémy primárního vzorku | |
| Druh odběrového materiálu: |
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky |
| Typ materiálu odebíraného: | Venózní krev |
| Odebírané množství vzorku: | 5ml |
| Typ materiálu pro laboratorní stanovení: | Sérum |
| Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: | 150µl |
| Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: | Neuvedena |
| Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: | Neuvedena |
| Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: | 5dnů |
| Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: | Víc než 1 týden |
| Interference: |
Přítomnost revmatoidního faktoru IgM a protilátek proti kardiolipinu IgG mohou způsobit falešně pozitivní výsledek. Bakteriální kontaminace nebo tepelná inaktivace mohou ovlivnit výsledky testu. |
| Dostupnost pro rutinní vyšetření: | Pracovní dny |
| Dostupnost pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
| Odezva pro rutinní vyšetření: | Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře |
| Odezva pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
| Referenční rozmezí | Pohlaví Věk_od Věk_do Dolní_ref._mez Horní_ref._mez Jednotky ------------------------------------------------------------------------- A 1d 99r 0.00 12.00 U/ml ------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivky: d-den, m-měsíc, r-rok, A-muž i žena, F-žena, M-muž |
| Zdroje variability: | Neuvedeno |
| Interpretace výsledků: |
Hodnocení výsledků ve vztahu k naměřeným hodnotám je hodnoceno tak, jak je uvedeno v tabulce v části Referenční rozmezí. Negativní výsledek znamená, že autoprotilátky nebyly v krvi pacienta přítomny v čase testu. Nízké a středně vysoké hladiny těchto protilátek se mohou objevovat na přechodnou dobu v důsledku infekce, účinku některých léků nebo se objevují s rostoucím věkem pacienta. Tyto koncentrace obvykle nejsou považovány za významné. Výsledek musí být hodnocen ve vztahu ke klinickým obtížím pacienta a dalším diagnostickým postupům. Středně vysoké a vysoké hladiny antikardiolipinových protilátek, které přetrvávají i po 8-10 týdnech, zpravidla znamenají trvalou přítomnost těchto specifických protilátek. Je-li pozitivita laboratorního testu prokázána nejméně dvakrát s odstupem tří měsíců, lze uvažovat o přítomnosti APS. Jeli současně pozitivní také test na přítomnost lupusového antikoagulans je diagnóza APS pravděpodobnější. Výsledek vyšetření nemůže vyjádřit pravděpodobnost komplikací (trombotické epizody, opakované potraty, trombocytopenie) nebo jejich závažnost. Diagnóza pacienta by neměla být stanovena pouze na základě výsledku kardiolipin ELISA testu. Hlášení výsledků provádí pracovník pověřený hlášením výsledků, konzultace k výsledkům podává úsekový vedoucí. |
| Vytvořil: | Ing. Monika Heinige, Karlovarské imunologické centrum, s.r.o., 06.02.2020 |