Lab In - Institut laboratorní medicíny
List Laboratorní příručky
Název metody: anti-HDV
Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: anti-HDV
Jednotky: index
Indikace: Vyšetření se indikuje při podezření na infekci virem hepatitidy D
Nejistota měření: Neuvádí se
Mez detekce: Neuvedeno
Systémy primárního vzorku
Druh odběrového materiálu: Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky
Typ materiálu odebíraného: venózní krev
Odebírané množství vzorku: 5 ml
Typ materiálu pro laboratorní stanovení: S sérum
Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: 200 ul
Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: 1 den
Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: 2 dny
Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: 1 týden
Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: Neuvedeno
Interference: Neuvedeno
Dostupnost pro rutinní vyšetření: Pracovní dny
Dostupnost pro statimová vyšetření: Není statimové vyšetření
Odezva pro rutinní vyšetření: do 5 pracovních dní
Odezva pro statimová vyšetření: Není statimové vyšetření
Referenční rozmezí
Pohlaví Věk_od      Věk_do      Dolní_ref._mez Horní_ref._mez Jednotky   
-------------------------------------------------------------------------
   A    1d          99r         0              0.9            index
-------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky: d-den, m-měsíc, r-rok, A-muž i žena, F-žena, M-muž
Zdroje variability: Neuvedeno
Interpretace výsledků: Výpočet cut-off: cut-off = (NC + PC) / 5
HDV Ab: Vzorky jsou interpretovány následovně: S = vzorek.
Vzorky s hodnotou CO/S menší než 0.9 se hodnotí jako negativní
Vzorky s hodnotou CO/S větší než 0.9 a současně menší než 1.1 se hodnotí jako hraniční.
Vzorky s hodnotou CO/S větší než 1.1 se hodnotí jako pozitivní.
Hepatitis D má spojitost s infekcí HBV, ale z imunologického hlediska se od sebe jasně liší. Delta virus
(HDV, virus hepatitidy D) způsobuje těžké postižení jater u nosičů HBsAg. Virion HDV je velký 35-
37nm, obsahuje RNA o nízké molekulární hmotnosti a antigen HDAg. Vnější obal je tvořen HBsAg
původem z HBV. HDV je defektní virus a ke své replikaci potřebuje pomocné funkce, které zajišťuje
HBV. HDAg byl detekován v játrech a v séru. Indukuje specifickou protilátkovou odpověď (anti-HD
protilátky), a to jak ve třídě IgG tak IgM. Detekce celkových protilátek anti-HD představuje metodu
volby pro průkaz infekce HDV. Protilátky anti-HD mohou být zjištěny ve vysokých titrech u chronických
nosičů HBsAg (superinfekce) a v nižších titrech u pacientů s akutní hepatitidou B (koinfekce).
Na celém světě byly prováděny epidemiologické studie založené na detekci cirkulujících celkových
protilátek anti-HD. Tyto studie ukázaly, že infekce HDV je ubikviterní, ačkoli její prevalence v různých
zemích kolísá.
U chronických nosičů HBsAg je typickým projevem jaterního poškození HDV infekcí chronická aktivní
hepatitida. Zjištěna byla rovněž chronická perzistující a lobulární hepatitida. U pacientů s infekcí HDV vede obraz lobulárního nebo perzistujícího chronického poškození často k cirhóze, přestože je
histologicky benigní. Přítomnost HDAg v játrech a anti-HD v séru chronických nosičů HBsAg
naznačuje progresivní jaterní postižení a je proto nepříznivým prognostickým faktorem.
Primární infekce HDV/HBV často způsobuje těžkou hepatitidu, nezřídka fulminantní.
Evidenční číslo SOP: SOPVM1028
Vytvořil: MUDr. Petra Fajtová, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 15.10.2020