![]() |
List Laboratorní příručky | |
Název metody: | anti-HDV |
Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření: | anti-HDV |
Jednotky: | index |
Indikace: | Vyšetření se indikuje při podezření na infekci virem hepatitidy D |
Nejistota měření: | Neuvádí se |
Mez detekce: | Neuvedeno |
Systémy primárního vzorku | |
Druh odběrového materiálu: |
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky |
Typ materiálu odebíraného: | venózní krev |
Odebírané množství vzorku: | 5 ml |
Typ materiálu pro laboratorní stanovení: | S sérum |
Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu: | 200 ul |
Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C: | 1 den |
Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C: | 2 dny |
Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C: | 1 týden |
Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C: | Neuvedeno |
Interference: | Neuvedeno |
Dostupnost pro rutinní vyšetření: | Pracovní dny |
Dostupnost pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
Odezva pro rutinní vyšetření: | do 5 pracovních dní |
Odezva pro statimová vyšetření: | Není statimové vyšetření |
Referenční rozmezí | Pohlaví Věk_od Věk_do Dolní_ref._mez Horní_ref._mez Jednotky ------------------------------------------------------------------------- A 1d 99r 0 0.9 index ------------------------------------------------------------------------- Vysvětlivky: d-den, m-měsíc, r-rok, A-muž i žena, F-žena, M-muž |
Zdroje variability: | Neuvedeno |
Interpretace výsledků: |
Výpočet cut-off: cut-off = (NC + PC) / 5 HDV Ab: Vzorky jsou interpretovány následovně: S = vzorek. Vzorky s hodnotou CO/S menší než 0.9 se hodnotí jako negativní Vzorky s hodnotou CO/S větší než 0.9 a současně menší než 1.1 se hodnotí jako hraniční. Vzorky s hodnotou CO/S větší než 1.1 se hodnotí jako pozitivní. Hepatitis D má spojitost s infekcí HBV, ale z imunologického hlediska se od sebe jasně liší. Delta virus (HDV, virus hepatitidy D) způsobuje těžké postižení jater u nosičů HBsAg. Virion HDV je velký 35- 37nm, obsahuje RNA o nízké molekulární hmotnosti a antigen HDAg. Vnější obal je tvořen HBsAg původem z HBV. HDV je defektní virus a ke své replikaci potřebuje pomocné funkce, které zajišťuje HBV. HDAg byl detekován v játrech a v séru. Indukuje specifickou protilátkovou odpověď (anti-HD protilátky), a to jak ve třídě IgG tak IgM. Detekce celkových protilátek anti-HD představuje metodu volby pro průkaz infekce HDV. Protilátky anti-HD mohou být zjištěny ve vysokých titrech u chronických nosičů HBsAg (superinfekce) a v nižších titrech u pacientů s akutní hepatitidou B (koinfekce). Na celém světě byly prováděny epidemiologické studie založené na detekci cirkulujících celkových protilátek anti-HD. Tyto studie ukázaly, že infekce HDV je ubikviterní, ačkoli její prevalence v různých zemích kolísá. U chronických nosičů HBsAg je typickým projevem jaterního poškození HDV infekcí chronická aktivní hepatitida. Zjištěna byla rovněž chronická perzistující a lobulární hepatitida. U pacientů s infekcí HDV vede obraz lobulárního nebo perzistujícího chronického poškození často k cirhóze, přestože je histologicky benigní. Přítomnost HDAg v játrech a anti-HD v séru chronických nosičů HBsAg naznačuje progresivní jaterní postižení a je proto nepříznivým prognostickým faktorem. Primární infekce HDV/HBV často způsobuje těžkou hepatitidu, nezřídka fulminantní. |
Evidenční číslo SOP: | SOPVM1028 |
Vytvořil: | MUDr. Petra Fajtová, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 15.10.2020 |