List Laboratorní příručky
Název metody:	Morfologická analýza močového sedimentu,U_Epitelie
Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření:	Epitelie dlažd.(MS)
Jednotky:	a.j.
Indikace:	Vyšetření je indikováno při podezření na infekci močových cest, slouží k záchytu chorob renálních i dolních cest močových.
Nejistota měření:	neuvádí se
Systémy primárního vzorku
Druh odběrového materiálu:	Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky
Typ materiálu odebíraného:	moč pro biochemická vyšetření
Odebírané množství vzorku:	10 ml
Typ materiálu pro laboratorní stanovení:	U_ moč pro biochemická vyšetření
Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu:	3 ml
Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C:	3 hod
Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C:	3 hod
Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C:	4 hod
Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C:	-
Interference:	K vyšetření je nejvhodnější vzorek první ranní moče. Během noci při nepřijímání tekutin se moč dostatečně koncentruje v močovém měchýři a patologické hodnoty jsou tedy nejvýraznější. Během dne se příjmem potravy moč alkalizuje, její vlastnosti mohou být také významně ovlivněny terapií, zvláště diuretiky. Ranní moč bývá nejkyselejší, je tedy menší pravděpodobnost lýzy elementů a falešné negativity v případě dysmorfních erytrocytů. Močové konkrementy jsou méně rozpustné, a proto je jejich hodnocení zatíženo menší chybou.
Dostupnost pro rutinní vyšetření:	Pracovní dny
Dostupnost pro statimová vyšetření:	Pracovní dny
Odezva pro rutinní vyšetření:	Do 4 hodin od doručení materiálu do laboratoře
Odezva pro statimová vyšetření:	Do 2 hodin od doručení materiálu do laboratoře
Referenční rozmezí	hodnotí se negativita či pozitivita v a.j.
Zdroje variability:	Nejsou známé
Interpretace výsledků:	Epitelie " Buňky přechodného epitelu mohou pocházet z povrchových nebo hlubších vrstev. Častější je první typ s průměrem 18 - 30 µm, s kulatým nebo ovoidním jádrem. Dvoujadernost těchto buněk není zvláštností. Tyto buňky obvykle obsahují v jádře jemně granulovaný chromatin a viditelná jadérka. Cytoplazma je většinou pouze jemně granulovaná, granulace bývá vzácně kolem jádra a naopak častěji na periferii buňky. Vyskytují se u zánětů vývodných močových cest. Povrchové buňky přechodného epitelu se mohou vyskytnout i v moči zdravých lidí. " Buňky ze spodních vrstev urotelu (bazální buňky) jsou menší a jejich tvar je mnohem variabilnější. Jejich obvykle vejčitý tvar může přecházet v neobvyklé formy, jako buňky ve tvaru kyjovitém, kladívek či buněk "s ocáskem" (připomínající žabího pulce). Kladívkovité buňky mohou mít i dvě jádra. Jejich výskyt v sedimentu znamená většinou poškození hlubších vrstev urotelu, které může být způsobeno buď litiázou nebo malignitou. " Renální tubulární buňky vykazují největší tvarovou variabilitu. Různé části renálního tubulu jsou složeny z různých typů buněk. Liší se tvarem (ploché i sloupcovité), polohou jádra (v centru či na periferii), organelami v cytoplazmě a membránou. Jejich velikost je cca 13 µm. Renální tubulární buňky nalézáme obvykle jednotlivě, někdy však i ve formě malých shluků, popřípadě zabudované do válců. Cytoplazma renálních tubulárních buněk je obvykle hrubější, jádro také neobsahuje jadérka, jak je obvyklé u buněk přechodného epitelu. Jejich zvýšený výskyt v sedimentu je obvykle spojen s chorobnými změnami v ledvinném tubulu, tj. akutní tubulární nekróza, s infekcí horních močových cest, při akutní tubulointersticiální rejekční nefropatii, ale též při glomerulonefritidě nebo virové infekci, popř. působení nefrotoxických léků. Obvykle jsou doprovázeny dalšími elementy, které jsou typické pro parenchymatózní onemocnění, jako jsou válce, dysmorfní erytrocyty nebo lipidové kapénky. " Buňky dlaždicového epitelu jsou největší buňky v močovém sedimentu ( 55 ± 10 µm) a nejčastěji tvoří kontaminaci moče bez diagnostického významu. Bývají obdélníkového až polygonálního tvaru s malým jádrem a bohatou cytoplazmou. Pocházejí většinou z uretry, popřípadě z vagíny a jejich množství bývá obvykle závislé na kvalitě provedeného odběru vzorku moče na vyšetření sedimentu. Buňky dlaždicového epitelu pocházející z uretry jsou dobře odlišitelné, ale jejich výskyt (častější u žen) je diagnosticky bezvýznamný.
Vytvořil:	Ing. Marcela Parmová, Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o., 22.04.2020